Z původně přihlášených šesti posádek vyjely do Alp nakonec jen tři, které v průběhu společně prožitých pěti dní vytvořily skvělou partu: manželé Božena a Bohumil Kubovi z Plzně, otec a dcera Hančovi z Litoměřic a organizátoři akce Hanka a Petr Pelechovi z Liberce. Všichni účastníci absolvovali ALPSKOU JÍZDU na vozech JAGUAR E-type.
Nejobtížnějším úsekem celé více než 1500 km dlouhé cesty byl vzhledem ke katastrofickému počasí hned první den, kdy bylo třeba dojet do objednaného penzionu v Zell am See. Mírný dopolední déšť se odpoledne změnil na lijáky až průtrže mračen, takže z původně předpokládané pohodové cesty se na přeplněných rakouských silnicích stalo malé drama.
Ráno jsem se těšili na Grossglockner, leč za daných podmínek jsme od přejezdu touto legendární silnicí museli ustoupit; mraky až na zem a čerstvý sníh byly dostatečnou motivací pro změnu plánu. Využili jsme tedy jinou atrakci – ze Salzburska do Korutan jsme projeli vlakem železničním tunelem pod masivem Vysokých Taur. Počasí se začalo pomalu zlepšovat a tak příjezd do dalšího pobytového místa – známého střediska Bad Kleinkirchheim – již vzbuzoval oprávněné naděje na slunečné ráno.
To také skutečně nastalo a na okruh po vysokohorských silnicích národního parku Nockberge a Malta jsme již vyjeli za plného slunce.
Nockalmstrasse, tato jen 35 km dlouhá vysokohorská silnice, vede krásnými partiemi národního parku Nockberge a je zážitkem pro motoristického nadšence i pro každého milovníka přírody.
Rovněž tak „Malta Hochalmstrasse“, vedoucí podél říčky Malta tzv. údolím hřmící vody až do výšky přes 2000 m, skýtá mnoho možností k nahlédnutí do kouzelné alpské přírody a k odbočení od vůně benzínu do vodní tříště u některého z četných vodopádů.
Rakouské „Hochalpenstrasse“ jsou ve své většině placené silnice s bezvadným povrchem, vedoucí po atraktivních úsecích Alp. Jízda po nich s vozem o dostatku, či spíše přebytku výkonu je potěšením, kterého v Čechách moc nemáme a tak je potřeba si jej pořádně užít. Série vraceček, stoupání a klesání i přes 20%, řidší vzduch – to zvládala naše auta bez zaváhání. Problémy s únikem vody z chladiče jednoho z vozů jsme odstranili přímo na silnici, takže se potvrdila známá pravda, že správný český kutil spraví i jaguara izolepou.
Předposlední den zavládlo už od rána perfektní „cabrio-počasí“, takže střechy u obou roadsterů šly dolů a posádky si konečně naplno užívaly sluníčka.
Čekal je pohodový přesun z Korutan k jezerům Salzburské oblasti, kde byl zajištěn závěrečný nocleh u Hallstattu, přímo pod masivem Dachsteinu.
Návrat domů proběhl v relativním poklidu nedělního provozu jak na rakouských tak i českých silnicích. Navzdory dramatickému začátku hodnotili všichni účastníci celou akci velmi pozitivně a při závěrečném společném obědě již zvažovali možnost účasti na další podobné výpravě, připravené na začátek podzimu.
