Přesně tak. Déšť a fandové z celeho světa. Takové bylo letošní významné setkání všech Jaguaristů. Jména jako Murray Walker (známý komentátor F1), Sir Stirling Moss a další celebrity byly zárukou něčeho nevšedního, něčeho velkého a neopakovatelného.
Ve dnech 8. – 9. srpna se konalo toto setkání na závodním okruhu v Goodwoodu. Již po příjezdu na místo mi bylo jasné, že to nebude ledajaké setkání. Kolona několika historických jaguarů se přede mnou vlnila jako had v poušti. Perfektní organizace mi ulehčila práci s hledáním volného prostoru k parkování. Ihned bez větších příprav jsem vyrazil do centra dění. Počasí bylo teplé, ale bylo zataženo a to nevěstilo nic dobrého. Z parkoviště jsem přeběhl silnici do centra dění a už jsem lovil foťák z tašky. Samotné odstavné parkovišťě bylo pastvou pro oči. Několik stovek E-typů, modelů XK, MK a několik SS mi zahltilo čočku fotoaparátu na několik minut. Prostě nádhera.
Po několika minutovém focení a půhodinovém okukování jsem postoupil blíže do epicentra. Velký stan samotného výrobce vozů Jaguar byl obklopen lidmi, protože zrovna představovali nový model XK RS. Naproti tomuto stanu stál stan JEC, jakožto největšího klubu sdružující majitele a fanoušky značky. O kousek dál už stály repliky TWR. Atmosféra skvostní, všichni se na sebe smáli a na každém rohu se ozývalo : „What do you drive?“ (Co řídíš? pozn. redakce).
O kousek dál stál velký stan aukční síně Bonhams, kde byla k vidění auta na prodej. Mezi nimi i velmi vzácná kus a to XK 120 ots s číslem podvozku 1 (jednalo se o první sériově vyrobený vůz s plechovou karoserií). Stánek byl plný lidí diskutující o všem možném, ale hlavně o cenách, které budou padat odpoledne při hlavní aukci.
O několik desítek metrů už začínaly řady stánků s Jag předměty, obrazy, oblečením až po nevím co. No, ale to už bylo na doslech kvílení pneumatik a rachot motorů. Oblečení a ostatní věci šly stranou a tradá k okruhu. Schylovalo se k dešti, ale povrch okruhu byl ještě zcela suchý. Neskutečný zážitek když vidíte Stirlinga Mosse, (dnes už je přece jen poměrně starší pán) jak drží v zatáčcee v D-typu plný plyn a projíždí jakoby mu bylo 25.
V okolí okruhu začalo to kvůli čemu byla akce vlastně cílena – sraz co možná nejvíce vozů XK. Všude byla jen samá XK. Tady XK140, tamhle XK150. O kousek dál sraz XK clubu. No, popravdě řečeno z toho oči až přecházely. Zvláště když vidíte, že přijeli lidi z celé Evropy a dokonce i z Austrálie, aby svá auta mohli přidat do tohoto chumlu.
Ještě mě čeká XK village (neboli XK vesnička). Ta se nacházel ve vnitřním prostoru okruhu. Po příchodu jsem pochopil, že to největší mě teprve čeká. Závodní jaguary v plné kráse. Originály C-typů, D-typů, Twr, originál vozy celé stáje Ecurrie Ecosse…. a uprostřed pouze moely XK 120. Několik parkovišť plných pouze 120. Neuvěřitelný zážitek – auta zrenovovaná, originální, nabouraná, odřená. Prostě všechny možné pojízdné stavy, ale jen XK120. Pocity, které se v lidech mísili bylo hodně obdobné. Všichni napoprvé koukali a kochali se tou krásou.
Škoda jen, že počasí neprálo, protože krátce po mém příjezdu začalo silně pršet a odpoledne snad pršelo ještě víc. O tou kouzelnější bylo vidět, jak někteří prohánějí své vozy po okruhu a končí v hodinách. Později pak přišla na řadu jízda závodních speciálů, kde bylo o atraktivitu postaráno. Divoké smyky ve velkých rychlostech, hluboké burácení silných vyladěných motorů. Dokonce jsem tam potkal svého známého, který tam měl své ex-auto, nejsilnějšího Jaguara XK. Jednalo se o XK 150 s výkonem 380 koní. Neskutečná bestie.
Závěrem musím jen říci, že tato akce byla opravdu neskutečná a těším se na něco obdobného za několik let, kdy se bude slavit opět nějaké významné výročí.
